Sibiřský husky (siberian husky)

Vzhled, vlastnosti a povaha

     Shrneme-li vzhled a vlastnosti sibiřského huskyho ve třech slovech, bude to asi přírodnost, elegance, bystrost. To, že husky působí elegantně, je dáno jeho původem a prošlechťováním v chovu podle standardu (= víceméně závazného popisu) tohoto plemene.

     V něm se vlastně stále znovu opakuje, že husky má být v každém směru uměřený – nikde nesmí tělesnými formami a proporcemi zacházet do extrému. Navíc musí od svého vzniku i nadále splňovat nároky na roli vytrvalého, silného a rychlého běžce, a to pokud možno v poměru 1:1:1. Výhodou huskyho je jeho střední velikost a také skromnost a nenáročnost. Zvláště charakteristické jsou huskyho modré oči, které upomínají na světlé oči vlků i modř severní oblohy a které k nám ve výrazné mimice huskyho působivě hovoří. Bylo by ovšem chybou, kdyby se husky stal přitažlivým pouze pro ně, tmavé „trnkové“ oči v bílé masce jsou neméně okouzlující. Lze obdivovat také jeho šelmovský, bystrý výraz, pružný, vydatný pohyb, na dotyk velmi příjemnou bohatou srst v mnoha krásných barvách a s typickou efektní kresbou a rovněž zajímavou povahu. Ta se díky po staletí šlechtěnými vlastnostem, tolik potřebným pro přežití a použitelnost v jeho drsné domovině vyznačuje vysokou učenlivostí a inteligencí, kterou ale husky zdaleka ne vždy využívá k poslušnosti vůči pánovi. Jeho kousky jsou velmi vynalézavé, pro různé rošťárny a úniky si vždy umí najít cestičku. Protože je náruživým lovcem a také nezbytně potřebuje dostatečné vybití energie, je třeba mít výše uvedené stále na paměti. Počítat je třeba i s jeho bleskovými reakcemi a značnou nezávislost na pánovi – vždyť husky musel být po celou dobu své historie být velmi samostatně myslícím tvorem, měl-li obstát. Zároveň se huskyho povaha vyznačuje skvěle zachovanými instinkty. Pozorovat sehranou skupinu siberianů při hře nebo při práci je pro toho, kdo umí ocenit jemné nuance chování členů takové smečky skutečně silným zážitkem a stálým zdrojem potěšení. Husky se hodí pouze a výhradně pro toho, kdo je okouzlen jeho vlastnostmi, ale je si zároveň vědom i stinných stránek jeho povahy a je schopen je odpovědně zvládnout. Zvláště je třeba počítat s jeho převelice silným loveckým pudem, který se bohužel může týkat i sousedových slepic, případně zvěře, kterou zahlédne na dálku a vyrazí za ní dříve, než ji stačí jeho majitel zaregistrovat (při lovu, podobně jako chrti hodně využívá zraku). Vůči lidem je husky vyloženě vlídný, nesmí projevovat žádnou formu agresivity, ani jen v náznaku. Vůči ostatním psům je husky vstřícný, není v žádném případě rvavý. Problém někdy nastane v tom případě, kdy mu druhý pes „hrozí“, protože projevy huskyho (výhružka, agrese) bývají mnohem subtilnější než u některých jiných plemen a husky si výrazný nebo řekněme drsný projev druhého psa vyloží jako přímý útok. Pak bývá protivník huskyho často rychle přemožen a mnohdy bohužel také závažně poraněn či zabit, a to zejména, vzala-li si jej „do parády“ skupina siberianů, na kterou se zkusil vytahovat.

     Je třeba upozornit na to, že husky zcela postrádá vlastnosti hlídacího psa. Jen málokterý se projevuje štěkáním, a pokud vůbec, tak častěji v úleku nebo překvapení. Charakteristickým projevem je vytí podobné vlčímu a někdy také „mluvení“ zvláštními bručivými zvuky při hře nebo vítání spřátelených osob. Cizí osoby vcházející do domu většinou zdvořile přivítá, aniž by se zajímal o to, zda neodnášejí majetek patřící pánovi.
Traduje se, že husky je nejšťastnější, když má v rodině společnost dalšího příslušníka nebo příslušníků svého plemene. Do jisté míry je tomu skutečně tak, husky je smečkový pes, avšak není pravda, že by pořízení druhého huskyho bylo nezbytností. Pokud je majitel a jeho rodina s husky správně sžit, nepostrádá ani husky-jedináček dalšího psa svého rodu.
     Stejně tak je jen částečně pravda, že husky nemůže být držen v bytě. Jestliže má dostatek pohybu venku, nijak mu ubytování v bytě nevadí. Častý je dotaz, jestli huskymu jakožto severskému psu není v našem podnebí v létě příliš horko. Vzhledem k tomu, že na léto, jak je konečně uvedeno i ve standardu, ztrácí skoro všechnu podsadu (spodní srst), a že se v horku tak jako my příliš moc nepohybuje, nečiní mu naše léto potíže. Pro huskyho je typické časné fyzické i psychické vyzrávání a příslovečné zdraví a vitalita. Pouze velmi malá je u něj ve srovnání s jinými plemeny zátěž dědičných chorob. V literatuře se uvádí pouze malé procento výskytu dysplasie kyčelního kloubu, občasný výskyt katarakty a malé procento dědičně daného špatného hospodaření se zinkem. Příslovečná je i dlouhověkost siberianů, věk dlouho přes 13 let v plné svěžesti není žádnou výjimkou. Důvodem je opět stálé prošlechťování jedinců dříve i nyní na odolnost, výkonnost, stejně jako přirozenost, uměřenost a funkčnost tělesných znaků nutných pro práci.